Je celkem snadné

psu rozumět a naučit se číst jeho myšlenky. Pes se neumí přetvařovat, neumí klamat, neumí lhát, protože neumí mluvit.

Axel Munthe

 A to já teda neumín.

Zato umím oběhnout celou zahradu 3x dokola v rekordně krátkém čase.

Zrecyklovat  plastovou láhev od Dobré vody líp jak nějaký lis. Moje oblíbená činnost. To musíte odšroubovat uzávěr, vypít poslední kapky té sladké vody. Odlepit etiketu. Paničce tu zaslintanou petku dvakrát otřít o čisté tepláky. Předstírat, že petka je aportek a že páníček je pomalejší jako já a dokáže mi tu petku sebrat. A následuje poslední fáze recyklace - zcela vyčerpaní vleže koušete do petky, až z ní zbyde jen placka. Víte, kolik to ušetří místa?

Jinak se nic moc nového neděje, pozornost poslední týdny soustřeďuji jen na pár věcí:

- doplňování tukových zásob, zima bude tuhá a babička se už konečně vrátila z lázní, takže  o stravu "navíc" je postaráno. Když ty babiččiny knedlíčky, velké kosti z polévky, uvařená mrkvička, těstovinky a odřezky z masa jsou taaak strašně dobré

- nenápadné vkrádání se do bytu mých páníčků. A vůbec za tím není nic jiného, než že chci vidět paničku. To jen náhodou projdu kolem odpadkového koše.

- měli by mi platit jako roznáškové firmě. A jsem rychlejší než víííítr. Roznesu natrhané kusy kartonu po celé zahradě až dole k potoku než bys řekl švec. Já to 5 minut roznáším, panička 20 minut sbírá. Tomu se říká dělba práce.

- a když moji páníčci uklízí u babičky po výměně oken, byl jsem tak strašně hodný a půjčil jim svou hadru na úklid. Místo, aby si ji panička půjčila a poděkovala, jen se mi smála.

- pořád ještě vychytávám chůzi po plovoucí podlaze, tam mi to už celkem jde, i točité schody, ale umění chodit po hladkých dlaždičkách je stále ještě nedostatečné. Nohy mě neposlouchají, rozjíždějí se, potvory. A to je celkem škoda, protože než tohle umění zvládnu, prostě se přes u zatracenou babiččinu chodbičku do kuchyně, když náhodou nechá otevřené dveře, nedostanu.

- čím jsem starší, tím jsem mazlivější. Zjistil jsem, že nejlepší je drbání na břiše, pod krkem a nad ocasem. Při drbání pod krkem slastně přivírám oči. A to já se s tím nepárám. Když to na mě přijde, lehnu do hromádky listí, kterou právě panička nametla a nastrčím břicho a panička musí škrabkat. Práce neuteče.

Jen si musím trochu postěžovat. Fotky žádné pořádné nemám.

Ale budu mít nový postroj, mi slíbili. Prý přide poštou do týdne. Tak se těším. O důvod víc, proč vyrazit na procházku.