I ten pes ví, že přišlo. Náš Roneček totiž není žádné tele. Teda, co do velikosti skoro ano, ale jinak je chyyyytrý.

Řádí zase na zahradě, honí se se sousedovic psy okolo plotů, vyhrabuje staré zapomenuté kosti, schované donedávna pod sněhem.

Má takovou radost ze sluníčka a tepla a z toho, že jsme s ním na dvoře teď déle, protože je ještě světlo.

Na zahradě pobíhá jak

KOLÁROVÁ, Jaromíra. Naděje na hluboké dno. 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1986. 206 s.

Knížka přečtená za jeden den. Moc pěkné čtení, české spisovatelky mám ráda. A krásné jméno autorky - Jaromíra.

Hlavní postava, Anna Dlasková, mi byla sympatická hned od prvních stránek. Představovala jsem si ji jako hezkou, milou, udržovanou ženu po šedesátce. Na obálce píší

Chtěla bych vysvětlit, proč mám články jako Anuška pod heslem. Svět je malý a krom vás, blogařů, nestojím o to, aby mě našel někdo známý (ne že bych chtěla něco skrývat, ale už tak, z principu).

Proč píšu? Proto, že se mně tak nějak zdá, že myšlenky napsané si lépe srovnávám v hlavě. A navíc, i když čtu diskuze (hlavně) u jiných, člověk si poslechne ten názor zvenčí - na

Beneš, Václav Třebízský. Bludné duše. 10.vyd. Praha : Vyšehrad, 1986. il. Karel vodák, 1985.

Kniha, která vyšla v rok mého narození. Přečtena asi před měsícem a půl.

Mezitím spoooousta oddychové četby.

Historický román, odehrávající se za vlády vlády císaře Josefa II., zachycuje část selské rebelie - boj Podlešáků za jazykovou svobodu