Teda, vlastně pekař:)

Fotočlánek. Jen se pochlubím, jak jsem si uměla vybrat.

L. pracuje jako projektový manažer. Ale původně je vyučený kuchař.

Myslím, že se k řemeslu stejně jednou vrátí. A stejně strašně rádi sníme o otevření vlastní restaurace.

Do kuchyně utíká, když má nápad,

Chtěla bych vysvětlit, proč mám články jako Anuška pod heslem. Svět je malý a krom vás, blogařů, nestojím o to, aby mě našel někdo známý (ne že bych chtěla něco skrývat, ale už tak, z principu).

Proč píšu? Proto, že se mně tak nějak zdá, že myšlenky napsané si lépe srovnávám v hlavě. A navíc, i když čtu diskuze (hlavně) u jiných, člověk si poslechne ten názor zvenčí - na

Musím se smát.

Na blogu najednu na Přátelé a ... krásně vidím, čím kdo žije. Strašně ráda si čtu vaše blogy. To je super, že někdo nechá někoho cizího nakouknout do svého života a tak:). (vím vím, už si nejsme tak cizí):)

Žabka : Můj první literární úspěch (super! gratuluju)

Eithné : Příští týden porodím (ještě

Letí ty dny, že to ani není možné. Ještě týden a je únor.

Poslední týden byl hektický, ale hlavně kvůli mně! minulé pondělí a úterý jsem do noci (no spíš do rána) psala seminárku (na poslední chvíli totiž, jako obvykle, nic nového), strachovala se, že jsem dostatečně nedodržela téma, že nemám správně citace, že mám nedostatečný rozsah, v pátek jsem si měla na ústní zkoušce seminárku

Čas plyne závratnou rychlostí a za tu dobu, co jsem nic nenapsala, se stala spousta věcí, o kterých by stálo za to psát (ale když není toho času ), i o kterých budu mlčet jako hrob. Listopad a první polovina prosince byla náročné jak v práci (pfka šla na dračku), tak i doma, Definitivně jsem se teda